Cílem investování v penzijních fondech je snaha o co největší výnos při minimálním riziku. Proto stát vyžaduje, aby každý penzijní fond investoval do několika desítek až stovek cenných papírů v různých společnostech a zemích. V případě, že by hodnota některého cenného papíru klesla, neovlivní to výraznější hodnotu celého fondu.
Stát navíc zavedl při investování v penzijních fondech podmínku, že výnos žádného penzijního fondu nesmí výrazně zaostávat za průměrným výnosem penzijních fondů stejného typu v Česku.
Vyvážený penzijní fond lze považovat za méně rizikový než růstový penzijní fond protože nejméně 50% majetku v důchodovém fondu musí investovat do dluhopisů a peněžních investic. Proto v dlouhodobém horizontu má předpoklady nižšího výnosu než růstový penzijní fond. V tomto fondu mohou investovat pouze střadatelé, kteří mají více než 7 let do dovršení důchodového věku.
Růstový penzijní fond lze považovat za nejrizikovější, ale z dlouhodobého hlediska má předpoklady na nejvyšší výnos z penzijních fondů, protože až 80% majetku v tomto důchodovém fondu může být investováno do akcií. Vzhledem k možné výkyvy hodnoty majetku v tomto důchodovém fondu zákon o starobním důchodovém spoření určuje, že v tomto fondu mohou investovat pouze ti střadatelé, kteří mají více než 15 let do důchodu.
Doplňkové důchodové spoření, často označované také jako penzijní připojištění,představuje formu spoření sloužící k zajištění dostatečných finančních prostředků proobdobí důchodu. Jedná se o dobrovolnou formu dlouhodobého spoření s možnostípřispívání zaměstnavatele.
Klient se při uzavření smlouvy s doplňkovou důchodovou společností (dále DDS)zavazuje Pravidelně přispívat na svůj osobní účet vedení v dané pojišťovně. DDSzhodnocuje vklady svých klientů a zavazuje se mu vyplácet penzijní připojištění posplnění podmínek stanovených ve smlouvě av dávkovém plánu.
Ovykle si toto spoření uzavírají zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel je taképřispěvatelem. No zákon umožňuje uzavřít penzijní připojištění každé fyzické osobě podovršení 18 let.
Účastníkem spoření může být i zaměstnavatel. Zaměstnavatel platí příspěvky svýmzaměstnancům ve lhůtě splatnosti a způsobem uvedeným v zaměstnavatelské smlouvě,nejméně však ve výši 2% z vyměřovacího základu zaměstnance. Právě příspěvky dopenzijního spoření se stávají stále oblíbenějším benefitem, který zamestávatelia rádiposkytují svým zaměstnancům.